rajce.net - místo pro vaše fotografie

Velikonoční lyžování bylo s ohledem na počasí dost náročné. Mlha, sněžení, silný vítr, pokles teploty až na -14 stupňů C. A tak mám jen pár obrázků…

Kdo poznal Italské Dolomity, rád se sem vrací. Mě uchvátily v létě, ale své kouzlo mají i v zimě. Je to nádherný požitek-upravené, dlouhé sjezdovky a kolem neustále majestátně se tyčící Dolomity. A k tomu azurové nebe, sluníčko…To je Val di Fiemme .

A je tu jaro!
Oslavenec Pepa nás protáhl přes město Frýdek se zastávkami u zdejšího zámku, na náměstí u kašny s Floriánem, přes uličku s replikami starých měšťanských domů…U Domova pro seniory nás očekával další oslavenec-Vlastík, kterému jsme při harmonice od srdce zazpívali. Pak naše cesta vedla ke kostelu a dál městem k fotbalovému hřišti. Konec vycházky byl v „Sauně“… s občerstvením a Pepovou harmonikou. Kromě dobré nálady nás po celou dobu doprovázelo jarní sluníčko

Jít k Lupíkovi, to není jen tak. Zdržovačka je hned na nádraží ve Frýdlantě, protože bychom v cíli byli moc brzy. Cestou musíme překonat několik překážek…dlouhatánský most přes zamrzlou řeku, Jindrovy narozeniny, stopečky u kamarádky a další Bohušovu zdržovačku….Ale nakonec jsme se k Lupíkovi doštrachali tak akorát. Tady nás uvítalo vlídné teplo, dobré jídlo a vícestupňové pivko…prostě pohodička i s promítáním, jak si přál Bohuš Nevlud.

Na poslední vycházce nás doprovázelo sluníčko a dobrá nálada. Trasa vedla z Havířova přes Žermanice, kolem řeky Lučiny do H.Domaslavic a končila ve Vojkovicích. V restauraci U Koníčka nám byl odměnou místní zlatavý mok…tak zase za rok.

Z Návsí jsme se přesunuli autobusem do Bukovce, kde jsme se po krátké poradě rozdělili na dvě skupiny. Lehčí variantu trasy, kam se rozhodla jít většina, vedl Peter Balko. Čtyřčlenná skupinka šla po modré. Značení nebylo dobré, ale nakonec jsme se vydrápali až na hřebenovku a po červené to byl už skok k chatě na Bahenci, což byl společný cíl… Po malém občerstvení jsme se ve třech vydali po červené a modré směr Velký Stožek. V rozhodném momentě se nám česká modrá ztratila, ale byly tu polské žlutá,červená a zelená, takže jsme z toho měli trochu zmatek. Díky Jindrovi jsme se vymotali, ale byla to cesta „dokola kolem“. Od rozcestníku Gruníček(sedlo) to už bylo jednoduché – modrá je dobrá a vedla až do Návsí k vlakovému nádraží.

Jdi do Háje!!!
A šli jsme…14 odvážných, co nejsou z cukru dorazilo i v dešti na místo srazu v Děhylově. Vašek Pavera připravil pěknou, asi 12 km dlouhou trasu s výkladem z Děhylova přes malebnou chatovou osadu „Pohádka“ do Dobroslavic, přes Ostrou Hůrku do Háje ve Slezsku. Počasí se nakonec umoudřilo a vraceli jsme se se sluníčkem …

Lázně trochu netradičně: První tři dny pobytu jsme absolvovali túry 17 až 22 km, a tak to vypadalo, že lázeňský tu bude jen poplatek….Zachránilo nás až deštivé počasí, takže jsme procházky zkrátili na lázeňské okruhy a konečně došlo i na „lázňování“.